Tábor ve Stodole · Kronika

Kronika táborů

Každé léto nás provází jiná etapová hra. Tady najdete příběhy, kterými jsme tábory začínali, a deníky, které jsme rodičům psali z tábora. Fotky ze všech ročníků najdete na našem Facebooku.

2026Král Artuš a hrad Stodolot31. 7. – 9. 8. 2026
Ilustrace k etapové hře Král Artuš a hrad Stodolot

Na vědomost se dává, že jeho veličenstvo Artuš, král Britů a majitel hradu Stodolot, hledá mladé rytíře a rytířky do svých služeb. Ti se mají již letos dostavit do Zlaté Olešnice v Jizerských horách. Místo u hranatého stolu však není pro každého, naši mladí adepti se tedy budou muset prokázat v sérii výzev, které si pro ně starý král za pomoci svých chrabrých rytířů připravil.
Odvážlivci dostanou příležitost prokázat svůj důvtip a fyzickou zdatnost. To jsou však pouze dvě z kvalit, které by správný rytíř či rytířka měli mít. Ti by totiž měli být především stateční a ochotní postavit se za svého krále tváří v tvář nebezpečí.

Pokud se i ty cítíš hoden či hodna místa u hranatého stolu, připoj se v létě k nám!

2025Zeměplocha – další dobrodružství Kolomana Potoploďky (tentokrát pěšmo)
Ilustrace k etapové hře Zeměplocha – další dobrodružství Kolomana Potoploďky (tentokrát pěšmo)Ilustrace k etapové hře Zeměplocha – další dobrodružství Kolomana Potoploďky (tentokrát pěšmo)

Pokud se stále ptáte co? kde? nebo možná kdy? je zeměplocha, tak vám to teď jen ve zkratce prozradím (poznámka autora: pro ty, kteří vědí, přeskočte tuto část a nebo si jí jen užijte znova. Co já vím, je to na vás). Zeměplocha je svět stojící na zádech čtyř obrovských slonů, kteří stojí na zádech gigantické, šestnáct tisíc kilometrů dlouhé želvy jménem A'Tuin. A tahle želva zvolna pluje vesmírem (kam nebo proč je vedlejší). To, oč tu běží, je nejen osoba Kolomana Potoploďky, ale také o to, kdo je toto podivné individuum v kraťasech, květované košili, klobouku a vysokých ponožkách a proč proboha vykřikuje něco o turismu. No ale snad abych se trochu vrátil a vše vysvětlil. Koloman Potoploďka je (teď už) úspěšný mořeplavec, objevitel a volnočasový pletač proutěných košíků. On, loď Rozárka a její posádka dopluli na kraj zeměplochy až k neskutečnému Krajopádu. Na cestě zpět do Ankh-Morporku - největšího města Zeměplochy - nabral velmi zajímavého cestujícího jménem Dvoukvítek a jeho zavazadlo (o něm později). Dvoukvítek je prvním turistou v celé zeměploše, což také znamená, že nikdo nemá tušení, co u všech bohů je turista a zda se to dá jíst nebo snad nosit na hlavě. Proto taky dost lidí nechápe, proč jim tento lehce zavalitý muž v úplně podivném oblečení a s krabičkou na obrázky visící na krku vášnivě vypráví o turismu. Teď, když už máte tušení, kdo jsou dva ze tří hlavních aktérů, můžete se snad ptát, o co tu teda půjde? A to teda že se vážně půjde! Protože Dvoukvítek přesvědčil Kolomana, aby se s ním vydal na výlet. Po zakotvení Rozárky v přístavu se Dvoukvítek, jeho zavazadlo (vyrobené z magického dřeva Myslícího hruškovníku se stovkou malých nožiček, které svého pána následuje kamkoliv v čase i prostoru) a Koloman vydají na velký výlet, aby Koloman zjistil, co je to ten turismus a jestli je to něco, čím by šlo Dvoukvítkovi zacpat pusu. Pokud tě zajímá, co všechno na této cestě plné magie a prachu cest čeká na naší zajímavou trojici, vydej se s námi tam, kam až nás naše nohy donesou (poznámka autora: Dvoukvítek míří do Ankh-Morporku ale jen čert ví, kam jde Koloman). Rozárka kotví už 25. července nezmeškej start našeho výletu!

2024Zeměplocha – cesta ke Krajopádu a zpět
Ilustrace k etapové hře Zeměplocha – cesta ke Krajopádu a zpětIlustrace k etapové hře Zeměplocha – cesta ke Krajopádu a zpět

Můžete se možná ptát co? kde? nebo možná kdy? byla nebo je Zeměplocha. A odpověď je jednoduchá. Zeměplocha je svět stojící na zádech čtyř obrovských slonů, kteří stojí na zádech gigantické, šestnáct tisíc kilometrů dlouhé želvy jménem A'Tuin. A tahle želva zvolna pluje vesmírem. Kam pluje a proč nikdo neví a nás to teď ani nemusí zajímat. Protože náš příběh není o ní, ale o lidech, kteří žijí na Zeměploše. Čekáte-li snad příběh o mocných králích, hrdinech, čarodějích nebo snad dracích, bohužel vás zklamu. Náš příběh je o cestovateli, objeviteli a volnočasovém pletači proutěných košíků, Kolomanovi Potoploďkovi a jeho lodi Rozárce na cestě Krajovým oceánem. Možná dopluje až k samotnému Krajopádu, kde Krajový oceán věčně přepadá přes okraj Zeměplochy do nekonečného vesmíru. Koloman původně cestoval do pohoří Beraní hlavy, ale trochu se ztratil. Když přišel na to, že se ztratil (poznámka autora: ano já vím, mohlo mu být jasné, že do hor Beraní hlavy se loďmo nedostane, ale to nevysvětlujte mně), nechtěl přiznat, že neví kam pluje a že rozhodně nezná cestu. No a to byl moment, kdy se z něj stal objevitel!
A já tě teď zvu k dobrodružství. Přidej se do posádky Rozárky a prožij magickou (i když bez mágů) a epickou (i když bez hrdinů a králů) cestu s trošku vyšinutým a (roz)hodně ztraceným Kolomanem Potoploďkou!

2023Cesta kolem světa za deset dní
Ilustrace k etapové hře Cesta kolem světa za deset dní

“Obrovská odměna byla vypsána! Soutěž pro všechny dobrodruhy, cestovatele a jiné blázny!”
V sobotu odpoledne zavalila všechna média zpráva o neuvěřitelné soutěži. Účastníci v ní mají za úkol sesbírat vlajky rozmístěné po celém světě a vrátit se s nimi do cíle za pouhých deset dní. Zadání se zdá jednoduché, dnes už svět obletí každý třeba za dva dny. To ovšem není tak překvapující.
Dechberoucí byla částka, kterou případný vítěz získá. Jedná se o nejvyšší odměnu vypsanou v cestovatelské soutěži vůbec. Pořadatel závodu sebevědomě tvrdí, že závod nikdo nedokončí, a tak o své peníze nemusí mít strach. Vlajky mohou být kdekoliv. Schované v rušných velkoměstech, uprostřed pouští nebo ve vrcholcích hor. V čem je háček? Kudy vede cesta závodu? Kde se vlajky nacházejí? Podaří se někomu odměnu získat? Budete to vy? Přihlaste se ještě dnes a zažijte možná nejdůležitější cestu svého života!
Tak co? Troufnete si?

2022Kouzelnická akademieod 22. 7. 2022
Ilustrace k etapové hře Kouzelnická akademie

Kouzelnická akademie čaroděje se špičatým cylindrem shání nové talenty!

Jste výborní v práci s hůlkou a kouzla a čáry neodmyslitelně patří k Vašemu běžnému dni? Toužíte se stát mistrem magie v různých oborech? Nedovedete si představit den bez odhalování dávných tajemství? Pak právě vaši duši hledáme!
Nedávno došlo k objevu dosud neznámé knihy zaklínadel, se kterou si ani nejzkušenější čarodějové nevědí rady... Akademie tedy pro tento rok hledá nováčky se zájmem o studium čar a kouzel na prestižní akademii uznávaného kouzelníka Aramila.

2021Objevování nového světa

Pojďte objevovat a poznávat nový svět plný neznámých, zvláštních tvorů, všelijakých léčivých a jedovatých bylin a různých pralesů, kaňonů, jeskyní a jiných zákoutí. Buďte prvními odvážlivci mezi objeviteli a osadníky, kteří se odváží do neprozkoumaných, panenských, lidskou nohou neobjevených končin. Získejte nové území, vědomosti a bohatství. Líbí se vám tahle představa?

Budiž! Ale nebude to zadarmo! Území obývají různé kmeny domorodců a ne všechny jsou k cizincům přátelští a otevření. A ani neznámá zvěř a rostlinstvo nemusí vždy znamenat radost z úspěchu a bohatství. Dejte si pozor, kam v noci složíte hlavu. Štír v botě znepříjemnil život nejednomu objeviteli. Nejezte každou bobuli, o které si myslíte, že by mohla být šťavnatá a plná vitamínů. Mohlo by se vám to nehezky vymstít.
Vydejte se tedy vstříc dobrodružství a objevte nový svět!

2020Cesta za Amuletem Slunce31. 7. – 9. 8. 2020
Ilustrace k etapové hře Cesta za Amuletem SlunceIlustrace k etapové hře Cesta za Amuletem Slunce

Vraťme se teď na chvíli zpět proti proudu času. Do dob, kdy ve velké zemi, kdesi vysoko v nepřístupných skalách pohoří Olé, žili spokojeně lidé bohaté říše. Byli to prostí lidé, lovci a také zemědělci. Pro svou polohu v horách neměli možnost se sblížit s ostatními kmeny. Zato příroda k nim byla hodně štědrá. Byli totiž blízko Slunci, které jim dávalo teplo, světlo, obživu a tedy i život. Lidé byli Slunci vděčni a vážili si ho. A snad proto svou říši nazvali "Říší Slunce".

Podle prastarých pověstí se ovšem blíží den, kdy hrozí indiánským kmenům zkáza. Slunce pomalu vyhasíná a legenda praví, že jedinou záchranou je získat "Sluneční amulet", od starého kmene Navaho, který dokáže Slunce opět rozzářit a zachránit tak zemi. Tento kmen kdysi amulet ukradl a schoval ho do temnoty svých nepřístupných a nebezpečných hor. Od té doby Slunce pomalu ztrácí svou sílu. Navaho amulet nepřetržitě střeží a nikomu se doposud nepodařilo ho získat.

Vydejme se tedy na cestu, dokud slunce ještě svítí na naši indiánskou zem. Čeká nás nebezpečná a dobrodružná cesta na jejíž konci snad bude svět indiánů znovu zachráněn.

2019Vikingové2. – 11. 8. 2019

Mocný vládce vikingů, nezkrotný dobyvatel a otec tří synů, sám velký Kostitřas, naposledy ulehá na své lůžko, je nemocen a nezbývá mu moc času. Čeká ho nelehké rozhodnutí. Kterému ze svých tří synů předá vládu? Kdo se stane mocným vládcem celého území a všech vikingů? Jeho zemi dochází potraviny a lidu začíná být více, než sám zvládne uživit. Dlouho přemýšlel nad řešením budoucnosti země, kterou celý život budoval. Sepsal tedy na kus pergamenu 6 nelehkých úkolů. Ten syn, který se vydá do neznámého a splní všechny úkoly, stane se vyvoleným. Všechny syny čeká dlouhá cesta plná dobrodružství a zapeklitých úkolů, ale také bezmoci a vyčerpání.
Pomohou jim indicie, které získají cestou? Kdo zvítězí v bitvě síly a cti? Kdo usedne na trůn jako nejmocnější vládce?
Přidejte se k jednomu ze tří synů a ukažte, co ve vás je!

Deník z tábora

Pátek 2.8.2019 – den první
Tak to vypuklo! První seznamovací hry, rozdělení do družin, véča, první úklidy pokojíčků, postopadesáté jdeme spát, bazar obuvi :-) Zítra se setkáme s Erikem Rudým, jež vládne říši Vikingů!

Sobota 3.8.2019
Erik Rudý nám představil své panství a plány k jeho rozšíření.
Lidu je mnoho a území málo. Rozhodli jsme se přidat k jeho družině. Celé dopoledne jsme strávili přípravou výzbroje. Leč k co je Viking bez lidi. Je třeba postavit flotilu. Je nás mnoho, tři lodě snad budou stačit. Na více lodí už nemáme materiál. Zítra vyplouváme.

Neděle 4.8.2019
Vítr byl příznivý a i přes mírné přeháňky se nám podařilo vyplout.
Leč skladník zapomněl naložit nám jídlo. Míjejíc ostrov ptactva, rozhodli jsme se nalákat místní orly na falešné vlaštovky. Mňam, mňam, orel :-) Po překonání hladové horečky jsme se opět vydali na širé moře. Noc nás překvapila náhle, soumrak byl dnes rychlý. Jak však zakotvit loď bez znalosti uzlů.... po dnešku nás už nic nepřekvapí!

Pondělí 5.8.2019
Dnešní plavba byla velice klidná. Až na drobné přeháňky bylo moře klidné. Pomalu a jistě se blížíme k chladnějším částem severního moře. Přípravy na vylodění probíhají v plném proudu a učíme se místní jazyky. Začíná být chladno a tak je na čase, abychom se naučili rozdělávat oheň.

Úterý 6.8.2019
I mistr tesař se někdy utne. Vydali jsme s 8 km vzdáleného Harrachova. Leč cesta má vždy svůj cíl, ale cesty boží (Jonášovo) jsou nevyzpytatelné. Olešnice, Sklenařice (Mexiko), Kořenov, Tanvald, Kořenov, Harrachov.... město,ztracená vedoucí Katka, město, můstky, nalezená vedoucí Katka, město, autobusová stanice, město, kliky na dětském hřišti, autobusová stanice, Mumlava, zahozený papírek táborníkem v KRNAPu, souboj se správou KRNAPu, Mumlava, les, město, vlaková stanice, vlak, dětmi ucpané WC ve vlaku, byl to Frantův klobouk, vynucená evakuace z WC, vynucená evakuace z vlaku, Tanvald, autobusák, Olešnice, 7 litrů polévky, 2 šišky chleba,.... 3 zasloužená piva, dobrou :-)

Středa 7.8.2019
Dnešní den se nesl ve znamení oslav. Vikingská slečna Agi měla desáté narozeniny! 3ampusy tekly proudem, dortů bylo na kila a Kinder slepice nestačila snášet vejce. Po doplutí k neznámému ostrovu jsme se utábořili a rozdělali první oheň. Ale co jíst, když nemáme žádné ryby. Sveřepý Král Víla Vilém nás zachránil objevem stromu, jež nazval buřtovník. Rozdával jeho plody tak štědře, že na něj žádný plod nezbyl. KLeč jeho obětavá sestra ho zachránila a kouzlem (vytáhla buřt z kapsy) situaci zachránila.

Čtvrtek 8.8.2019
Čtvrteční den probíhal v poklidu. Ranní budíček byl prodloužen, tudíž si vikingové mohli odpočinout a nabrat síly na další náročnou výpravu. Hned po snídani vyšli na obcházku celého ostrova a zjistili, že se po celém území nachází spousta značek vikingům neznámých. Začali tedy bádat ve všech knihách a kronikách. Nakonec vše rozluštili a byli mile překvapeni. Dozvěděli se, že existuje jedno místo, kde je spousta drahého kamení, stříbra a zlata. Vikingové neváhali a celé místo ihned vyrabovali. Večer si na počest velkého bohatství udělali oslavu a pomalu odpadávali do svých postelí.

Pátek 9.8.2019
Jdemem do finále. O všem se rozhoduje každou minutu. Šátkovaná, vodní bitva, minové pole, hromadné focení, balení a odjezd Lošťákovic, kontinuální debordelizace, nefunkční internet, zpožděné noviny :-) Dnes finále! Kdo to letos vyhraje?

Sobota 10.8.2019
Zazvonil zvonec a vikingské pohádky je konec. Velkolepá bitva zakončila naše snažení. A poklad, jež jsme získali, byl jen třešničkou na dortu. Moc všem děkujeme za fandění…. vaši oba Alexové, Víla, Ema, Matyáš, Míša, Matias, Denis, Franta, Agátka, Ríša, Miky, Kája, Luky, Andrejka, Zbynďa a Kačka.
Mno také Iva, Míša, Kačka, Jonáš, Hani, Víťa a Vojtík.... v druhé roli, Terka, Dejv, Jeník a Mára,

2018Tajuplný ostrov28. 7. – 11. 8. 2018

Psal se rok 1538 a jednoho slunného dne vyplula posádka se svým kapitánem na dobrodružnou plavbu. Osmdesátý devátý den plavby byla jejich loď zahnána větrnou smrští na útes, kde se potopila. Všichni námořníci se naštěstí zachránili, ale uvízli na pustém ostrově v jižním Tichém oceánu. Po zajištění holého života využili trosečníci všech svých znalostí, zkušeností a přírodních podmínek ostrova k vybudování pohodlného prozatímního přístřešku. Ti všichni spojí síly, aby přemohli všechny nástrahy ostrova a ovládli přírodu ve svůj prospěch. Tváří v tvář pirátům a strašidelným stvořením ostrova musí všichni najít způsob, jak se dostat domů.

Deník z tábora

Sobota 28.7.2018 – den první
Tak to vypuklo! Děti dorazily všechny! První seznamovací hry, rozdělení od oddílů, první úklidy pokojíčků. Putování po tajuplném ostrově začíná!

Neděle 29.7.2018
Druhý den na tajuplném ostrově začal pozvolna. Trosečníci pokračovali v seznamovacích hrách, kde si také každý vymyslel svou přezdívku. Týmy si vyrobily své oddílové vlajky a natrénovaly pokřiky. Na ostrově jsou tropické teploty a trosečníci trénovali plavání, aby se konečně schladili a získali suroviny z vraku potopené lodi.

Pondělí 30.7.2018
Kde budeme spát, co budeme jíst, kde vezmeme vodu... zní celým táborem. Přicházejí monzuny a naši trosečníci se dávají do díla. Budování přístřešků dopadlo na výbornou a dokonce se podařilo zahnat útočící moskyty krutopřísnou palbou z šišek. Ale co pitná voda, široko daleko je jí nedostatek. Naši průzkumníci však přišli z neuvěřitelnou zprávou. Nedaleko našeho tábora se nachází obří jezero plné pitné vody! Vše v dobré obrací a je nám tu nakonec dobře. Z džungle se však ozývají divné zvuky a kapitán se už dva dny neukázal. Snad se mu nic nestalo. Máme hlad, ale nevíme, co můžeme jíst. Snad se kapitán vrátí a přinese něco k snědku.

Úterý 31.7.2018
Kapitán se do rána nevrátil a hlad už byl nesnesitelný. Vydali jsme tedy do hloubi džungle najít něco k jídlu. Jaké však bylo naše překvapení, že na ostrově nejsme sami. Objevili jsme vesnici s domorodci a rozhodli se jim trochu jídla sebrat. Bránili se zuby nehty a byl to krvavý boj. Nakonec se však podařilo jídlo získat. Při cestě zpátky do tábora jsme narazili na zprávu od kapitána. Byla však roztrhaná snad na tisíc dílků a roztroušená snad po celém pralese. Štěstí při nás stojí a zprávu jsme složili. Kapitán na nás čeká v táboře! Hurá! Vyprávěl nám co zažil a že se mu podařilo získat tři tajuplné místní recepty. Už se nemůžeme dočkat, až jídla ochutnáme (jukněte do galerie) Stále totiž neumíme rozdělat oheň a tak jsme odkázání na sluneční svit. Noc bude dnes dlouhá, spíme poprvé venku :-)

Středa 1.8.2018
Stal se zázrak! Našli jsme jednu z truhel z naší potopené lodi a co v ní nebylo! Křesadlo! Chvíli to zabralo, ale už umíme rozdělat oheň! Konečně bude něco teplého k snědku. Vydali jsme se tedy do laguny nalovit ryby. Rybolov se však ze samé radosti zvrhl v nezřízenou koupačku. Ale co, alespoň byla polévka z lesních plodů. Mňam! Zítra se vydáme do džungle a pokusíme se ulovit něco k snědku.

Čtvrtek 2.8.2018
Prší, přišla tropická bouře a zhatila nám plány na lov v džungli! Nazvali jsme ji Jonáš po našem statečném lodním důstojníkovi. Když bouře utichla, jali jsme se sčítat škody. Přístřešky zůstaly nepoškozeny, avšak dva z nás zranily padající kroupy velikosti ananasu. Alespoň jsme měli možnost procvičit svoje zdravotnické znalosti a dovednosti. Teď už míšu ta na dvakrát přeražená nožička nebolí a otok očička také jistě brzy splaskne. čekání, než okolí trošku vyschne si krátíme kris krosem a stavbou bludiště. Inu, někdy se to podaří, že přijde i odpočinkový den. Ale zítra, zítra jdeme lovit!

Pátek 3.8.2018
Hned ráno jsem se vypravili do laguny. Po marných pokusech chytat rybyčky do ručičky jsme se rozhodli lov trochu profesionalizovat. Vyrobili jsme si přenádherné a přefunkční pruty. S radostí jsme se pustili do lovu, ale kde se vzal, tu se vzal, přepadl nás domorodec. Nejprve jsme se s ním snažili domluvit, ale nechtěl nás nechat chytat. Tak jsme zvolili taktiku, že bbude část z nás před ním utíkat a druhá část lovit. Podařilo se a konečně máme rybišek co hrdélko ráčí. Ze samé radosti jsme uspořádali oslavu formou olympiády! Hip hip, hurá! Zítra bude sobota :-)

Sobota 4.8.2018
Óóó soboto nám zaslíbená. Našli jsme dnes tajný vzkaz! Nejsme sami, kdo tu kdy ztroskotal. Musíme to rozluštit! Zdařilo se a máme se vydat k jezeru a najít další část šifry. Marné však bylo naše pátrání, dané místo, u nám známého jezera, není. Ale co když je v okolí více jezer? Musíme ostrov více probádat. Vydáme se na expedici. A zítra se na ni začneme připravovat.

Neděle 5.8.2018
Vzhledem k tomu, že je naše posádka složena převážně z lidu světa neznalého, věnovali jsme se dnes dovednostem pravých dobrodruhů. Učili jsme se mapy nejen číst a orientovat se v nich, ale i kreslit. A aby nebyla zaměstnána jen hlava, zapojili jsme i tělo. Zápasili jsme v zákeřném souboji, který nelze snad nazvat jinak, než totální vybíjená. Tato malá rozcvička nás povzbudila k vyšším metám a opičí dráha pro nás již byla hračkou. Výprava k jezerům se blíží. Třebas najdeme i nějaké řeky a vodopády. Pozítří vyrážíme!

Pondělí 6.8.2018
Do rána se opět věnujeme přípravě na zítřejší výpravu. Lana, provazy, uzle, kličky.... co když budeme muset slaňovat nebo někam vylézt. Kdo ví, co nás zítra čeká. Ale nic jsme nepodcenili a umíme vše. Co na nás zítra čeká, co asi najdeme. Co se asi stalo s posádkou, která tu ztroskotala před námi a napsala tajemný vzkaz? Ráno vyrážíme!

Úterý 7.8.2018
Den D! Za ranního kuropění, když mlhy se zvedaly, vydali jsme se vstříc neznámému. Překonali jsme hory vysoké a údolí jejichž dno nebylo z vrcholů vůbec vidět. Brodili se přes řeky i zdolávali křivolaké jeskyně. Krása podzemního jezera nám učarovala a rozhodli jsme se zde utábořit. A hle! Při průzkumu okolí se nám podařilo najít velkou část lodi, jež tu zanechali předchozí ztroskotanci. Vše vypadá nadějně, máme kompletní trup a stěžeň! Věřte nebo ne, našli jsme i funkční kompas a další zprávu! Jupí, vše vypadá nadějně! Zítra jdeme za domorodci a pokusíme se je přesvědčit, aby nám pomohli ušít plachty.

Středa 8.8.2018
Šifru jsem rozluštili a dovedla nás do vesnice domorodců. Přes veškeré naše snahy pokusy o domluvu s domorodci selhaly. Dokonce se nás snažili sníst! Rozhodli jsme se jim tedy vzít plachty násilím. Po litém boji a mnohočetných zraněních se podařilo plachty získat. Leč mnohé průstřely plachty mají a je třeba je opravit. A to bude zítřejší úkol.

Čtvrtek 9.8.2018
A my se, my se nebojíme se! Pavouci, housenky, stonožky i obří mravenci! Co je to za ostrov! Však probili jsme! Domorodci, sledujíc naše urputné odhodlání a udatnost nám nejen dali plátno, ale i pomohli plachty ušít! Zítra věšíme placty a zkusíme vyplout!

Pátek 10.8.2018
Jupí! Plachty jsou na stožáru, loď je připravena! Díky všemu, co jsme se naučili jsme to dokázali! Teď už nás nic nepřekvapí a můžeme se vrátit domů.
Ráno vyplouváme směr domov. Všem vám moc děkujeme za podporu :-). Byla to prima plavba. Vaši: Karolka, Kačka, Sára, Terka, Alex, Kuba, Láďa, Matěj, Mates, Míra, Olík, Zbynďa, Vojta, Šíša! A taky Aňa, Míša, Hanka, Iva, Petra, Vítek, Vojtík, Jonáš a Mára.

2017Záhady navarovského panství21. – 29. 7. 2017

Hrabě Frýdlantský, pán rozsáhlých území na severu Čech, zavolal k sobě dceru Ludmilu a oznámil jí překvapivou zprávu, zítra dorazí na jejich hrad urozený mladý rytíř, který se brzy stane jejím ženichem. „Jeho rod patří k nejstarším a jeho bohatství převyšuje naše, budeš po jeho boku jistě dokonale šťastna. “Krásná Ludmila nečekala a rychle pospíšila k Jindřichovi - mladému komořímu, kterého tajně milovala a který její lásku vroucně opětoval. „Liduško,“ zašeptal, „přichystej se ihned na cestu.

Vezmi s sebou něco jídla a svoje šperky a vyjdi nenápadně z hradu. Pusť se směrem k polední straně, kde se tmí borový les, na jehož kraji se zdvíhá za hradbou křovin nevysoká skalka.

Tam čekej na mne, neboť i já se vytratím z hradu, jakmile se slunce skloní za hory. Odejdeme spolu v místa, která jsou jenom mně známa, kam nikdy člověk ani nezabloudí. Viď, že nezradíš sliby, které jsme si dali, že se mnou prchneš do světa?“ Ludmila nepomyslila v té chvíli na obtíže cesty a na strádání, které ji čeká, neboť Jindřicha vroucně milovala. Podala mu ruku a řekla odevzdaně: „Půjdu!“

Co se stalo s Jindřichem a Ludmilou, dcerou hradního pána, kteří se vydali na strastiplnou cestu? A co Ludmilin otec, mocný hrabě severních Čech? Podaří se dvojici uprchnout, a jaké nástrahy je na cestě čekají? Poznejte s námi tajemství hradu Navarova!

Deník z tábora

Den první - pátek 21.7.2017
Dnes odpoledne jsme přivítali a ubytovali vaše robátka. Dále následovala večeře, ke které děti měly rohlík se sýrem a zeleninovou oblohou. Asi jim moc chutnalo, protože na stole nezbyl ani drobek. Po večeři jsme se všichni přesunuli na louku pod Stodolu, kde jsme hráli hromadu seznamovacích her. O tom jak děti hry bavily se můžete přesvědčit v naší první fotogalerii. Po hrách jsme zahnali všechna robátka na večerní hygienu, poté do postýlek a popřáli jim dobrou noc. Zítra už je čeká o trošičku náročnější program, proto se musí vyspat do růžova.

Den druhý - sobota 22.7.2017
Ráno jsme se probudili do slunného dne a vyrazili na dobrodružnou rozcvičku s hrabětem Frýdlantským. Následovalo rozdělení do oddílů, výroba vlajek a nacvičování pokřiků. Po kuřecí polévce a sekané s brambůrkem vyrazili Vlci, Medůzy a Pokémoni po stopách uprchlivších Ludmile a Jindřichovi. Cestu jim však ztížilo pět úkolů, návštěva koupaliště a fronta u stánku se zmrzlinou. Stopa Ludmily a Jindřicha je tak ztracena a nevíme dle je hledat. Úkolů se nejlépe zatím zhostili Pokémoni, které těsně následují Medůzy a Vlci. Jak tohle dopadne? Uvidíme zítra. Teď už nás čeká jen koupelna, hraní stolních her a vyprávění pohádky :-)

Den třetí - neděle 23.7.2017
Hrabě Frýdlantský ztratil svoji zbroj a tak jsme byli požádání, abychom mu pomohli nalézt. Nevíme, co dělal, ale zbroj byla rozeseta po celém širém kraji. Naštěstí se podařilo všechny části nalézt a tak jsme mohli vyrazit po stopách Ludmilky a Jindřicha. Nalezli jsme 30 dalších indicií, kde v pátrání pokračovat. Bylo jich možná i více, ale déšť nás zahnal zpět do Stodoly. Alespoň jsme měli čas naplánovat další postup. Nejlépe se dnes dařilo v pátrání Pokémonům. Vlci a Medůzy se však nenechali zahanbit ve Wečerní Wýzvě(2W)ukázali tesáky a žáhadla.

Den čtvrtý - pondělí 24.7.2017
Dnes jsme při lovu zvířátek trošku zabloudili. Zabralo nám skoro celé odpoledne najít cestu kudy dál. Naštěstí jsme potkali dva bratry, Prokopa a Kryštofa. Rozhodli se nám pomoci a budou nás při putování dále provázet. Přinesli nám také informace o nedalekém podzemí. I tam by se mohla Ludmila schovávat. Zítra vše prozkoumáme. A nebude - li pršet, nezmoknem … :-)

Den pátý - úterý 25.7.2017
Jak jsme si slíbili, tak jsme také udělali. Přivstali jsme si, abychom stihli projíždějící povozy a poprosili je, aby nás vozka dopravil ke vstupu do podzemí. I přes veškerá varovaní jsme sebrali odvahu a vstoupili do absolutní jeskynní tmy. Strastiplné prolézání nekonečného labyrintu chodeb mělo svůj kýžený výsledek! Na Rumcajsově loži jsme našli stopy po nedávných návštěvních. Místní hledač jeskynních perel Martin von Božkov nám potvrdil, že zde nedávno potkal takový divný páreček. Jen si bohužel nepamatoval kdy to bylo, ale ukázal nám kudy šli. Vyrazili jsme tedy za nimi směr Jesenný. Jejich stopa se však ztrácí v osadě Plavy. Musí tedy být už někde blízko! PS: Fotek málo, došel film, baterka a vůbec :-)

Den šestý - středa 26.7.2017
Ludmila je pravděpodobně nalezena!!! Dle zpráv od místních obyvatel kdosi nedleko v lesích vystavěl chýši. Tam by se mohla skrývat. Ale popořádku. Ranní déšť nám vlastně usnadnil pátrání, jelikož jsme nemohli ze Stodoly ven. Vrhli jsme se tedy do studia starých map okolí a zjistili, že se nedaleko nachází usedlost Navarov. Jen co se počasí umoudřilo, rozhodli jsme se připravit na cestu. Jako nejlepší nápad na zítřejší cestovní oběd se nám jevily pečené brambory. No jo, ale už jste někdy chytali do ruky horký brambor? Nic moc, co :-) Lepší je vzít klacík, nasadit golfový postoj a hurá se sváčou do cíle. Nejlépe si vedli Vlci a s velkým náskokem vyhráli. Ale zítra, zítra jdeme na Navarov!

Den sedmý - čtvrtek 27.7.2017
Vyrážíme. Vypadá to na déšť ale jdeme! Silnička, bahnitá cesta, louky, lesy, údolí Kamenice a nakonec hrad Navarov! Našli jsme ho. Ludmila a Jindřich zde skutečně žili a hrad vybudovali. Jen uteklo už 700 let. Mezitím se na něm střídali různí pánové, za dob dobrých i zlých. Od Jiřího z Poděbrad ho dokonce zakoupila rodina Mikuláše Zajíce z Házenburka. Podle pověstí zde hradní pán Mikuláš Zajíc z Házmburka stranou od rušných měst a stranou velké pozornosti ukrýval velký rodový poklad. Zaručené zprávy o něm se však časem šuškandou přeci jen roznesly a donesly se i k uším loupeživých zbojníků. Jednoho pozdně letního dne, když se již slunce klonilo k západu a nic netušící posádka hradu se věnovala svým běžným pracem znenadání zaútočili...

Den osmý - pátek 28.7.2017
Zazvonil zvonec a pohádky je konec :-) Po celodenní honbě za pokladem hradu Navarova je již vše jasné! Vyluštili jsme šifry, našli skryté indicie, splnili všechny úkoly a probojovali se až ke zlatému pokladu. Vše bylo do poslední chvíle vyrovnané, ale nakonec těsně vyhráli…. tramta da dá! POKÉMONI! Ale bez Vlků a Medůz by to nešlo a proto bychom jim chtěli také poděkovat. Bylo to krásný tábor a už se moc těšíme na další putování. Tak zas za rok přátelé!

2016Čarovný les1. turnus 22. – 31. 7., 2. turnus 5. – 14. 8. 2016

Moudrá a hodná čarodějnice Elvíra, si jednoho krásného letního odpoledne vařila svůj oblíbený čaj z hadích ocásků a žabích nožiček. Když v tom uslyšela bouchání na dveře a strašný rámus před její krásnou chatrčí, která ležela daleko v hlubokém lese u skály. Rychle se šla tedy podívat, kdopak ji to ruší, takhle odpoledne.
A nevěřila vlastním očím.
Před dveřmi stála uplakaná víla Apolenka, společně s uhejkaným Hejkalem a rozzlobeným hastrmanem Pentličkou ze zdejšího rybníka. Čarodějnice Elvíra je hned pozvala dál a začala se vyptávat, čemu vděčí za takovou návštěvu.

“Víš, milá Elvírko, my jsme tě přišli poprosit o pomoc.” začal potichu hejkat Hejkal, jakoby měl nastydlý hlásek.
“Čarodějnice Elvíro, ty jsi jediná, kdo nám může pomoci!” plakala a vzlykala víla Apolenka, která měla slzami promáčený celý kouzelný šátek.
“No tak mi všechno rychle povězte, ať se na tu patálii můžeme podívat pěkně zblízka.” odvětila čarodějnice a mlčky čekala, copak jí lesní bytosti budou vyprávět.
Ti se dali do povídání a horlivě jeden přes druhého křičeli, co se jim událo.
Hastrmanovi někdo pochytal všechny ryby v rybníce a on teď je na všechno úplně sám. Nějací darebáci mu vylovili i vzácného sumce, který měl kouzelné vousy a chudák hastrmánek neví, co si počnout.
To hejkalovi zase nějací budižničemové v jeho domečku v lese vysypaly z pytlíčku kouzelné koření, které má na svůj hlas, aby byl zvučný a hlučný a Hejkal mohl děsit všechny nepoctivce v kraji.
A nakonec víla Apolenka. Každý večer při měsíčku tančí v lesíčku u rozcestí. Z lesíku jí ale lidé udělali mýtinu a chudák víla nemá kde tančit a kde hlavu složit.
Čarodějnice Elvíra hned našla řešení, jak všechny hříšníky potrestat a pomoci Hastrmanovi, Víle i Hejkalovi. Zaklínadlo, které našla ve své kouzelné knize, však mělo malý háček.
“Tolik ingrediencí k tomu potřebuji, tolik bylinek a koření. Na to sama nestačím.”

Čarovný les bude moc vděčný každému z vás, kdo se s námi v létě vydá na cestu pro všechny důležité ingredience a suroviny, ze kterých s čarodějnicí Elvírou uvaříme lektvar a spolu se zaklínadlem vše vrátíme do pořádku.

Deník z tábora – 1. turnus

První den z Dobrodružství Čarovného lesa
Máme pro vás prvních pár fotek :-)

Druhý a třetí den z Dobrodružství Čarovného lesa
Včera tak trošku pršelo jako z konve. Tedy z hodně konví. Vlastně se protrha obloha.
Odpoledne ale došly konve :-)
Čarodejnice Elvíra nás přišla poprosit, zda jí pomůžeme sehnat ingrediece do kouzelného lektvaru.
A hle, užý máme dvě přísady. Vodu a lístky břízy.
Aktuálně nejvíce pomáhají Mimoni (žlutí), druzí jsou Tábořávi (zelení) a těsně je následují Lišáci (červení).
Dnes proběhl celodenní výlet zakončený návštěvou koupaliště.
Kuře má úpal. Svítí jako bójka a ještě se tomu podivně směje.

Čtvrtý a pátý den z Dobrodružství Čarovného lesa
Včera se nám podařilo vybojovat další přísady do kouzelného lektvaru.
Konečně máme tři kouzelné švestky a nohu pavouka.
Dnešek ale přinesl velké překvapení. Pro další ingredienci jsme museli sebrat všechnu odvahu a navštivt místní včelín!
Podívali jsme se jak se vybírá včelkám med a zjistili jsme, že jsou vlastně hodné a vůbec neštípou.
Odmenou nám byla další přísada, zesnulý trubec!
Oddíly se opravdu činí a začaly bojovat o body. Vůbec nemáme třetí místo a skóre je velice vyrovnané!
Jo a trošku prší. Ale jen odpoledne a navečer. Takže v poho :-). Právě probíhá olympiáda ve foukané.
Kuře už nemá úpal. Zato má cosi v krku. Asi spolkla rohlík a hrozně huhlá. Ale stále svítí jako bójka a ještě se tomu ještě podivněji směje.

Šestý, sedmý, osmý a devátý den z Dobrodružství Čarovného lesa
Hip, hip hurá! Konečně další várka fotek!
Omlouváme se za prodlevu, ale zážitků bylo hodně a energie na nahrávání fotek už nezbyla :-).
Takže co jsme všechno zažili:
Ve středu jsme porovnali síly v pohádkovém divadle a scénkách a snažili se tak rozveselit stále smutnou čarodějnici Elvírku. Vysloužili jsme si tím další ingredienci a to vlas Elvírky.
Čtvrtek se nesl v duchu sportovního klání ve vybíjené a velké šiškové bitvy.
Po náročném boji jsme získali kuřecí pařátky. Pomalu už máme všechny přísady!
V pátek jsme byli na celodenním výletě. Podívali jsme do trampského potlachoviště a převisu. Tam jsme si opekli buřtíky a seznámili s kulturou trampů. Prošli jsme se po Palackého stezce údolím řeky Kamenice, navštívili hrad i zámek Navarov. No našli 25 kg hub!!!!
Následovaly zpívánky na terase, kde jsme halekali, až se hory zelenaly.
No a jelikož jsme po těch 16 km nebili vůbec unavení, tak jsme ještě zmákli noční bojovku. V naprosté tmě tmoucí jsme rozpoznávali předměty.
Bodový stav družin se stále mění a vůbec nevím, kdo vyhraje. Vše je vyrovnané a nejasné.
A jaká asi bude poslední tajná ingredience? Že by hříbek? Nebo snad růžovka.
Dnes se vše dozvíme a budeme vás informovat!

Poslední den z Dobrodružství Čarovného lesa
Vážení rodiče, je to tu… Konec tábora nás dostihl a my si užíváme poslední chvilky na stodole. Dětičky jsou spokojené a usazené v letním kině pod širým nebem a ládují se křupkami a dobrým pitím. Tábor se krásně povedl. Všechny moc a moc chválíme. Určitě i vás zajímá, kdo nakonec nejvíce pomohl Elvíře nasbírat ingredience! Povedlo se to žlutému týmu, tedy tým Mimoni. Radost byla ale veliká i na dalších místech, jelikož kvůli bouřlivému závěru etapové hry nikdo neskončil na třetím místě. Oba týmy se moc radovaly a tak jsme se hned všichni dali do pití šampusu a dlabání dobrot. Nejlepší úklid po celý tábor zvládal na jedničku pokoj holčiček Emči, Amálky a Naděnky. K večeři jsme se všichni napráskli párky v rohlíku a hranolkami. Podvečer nás navštívila i čarodějnice Elvíra, která dětem poděkovala za ingredience a pak všichni spolu uvařili ten správný lektvar, který vrátil celý čarovný les do pořádku. Hastrmam už má zase rybník plný ryb, hejkal už zase hejká, jelikož má své kouzelné bylinky a víla Eufrozína už zase tančí na paloučku, jelikož má opět svůj kouzelný šátek.Všichni mají uklizeno, všichni mají sbaleno a nás už jen čeká krásné poslední ráno a sluníčko na terase. Dětičky se na vás všechny moc těší a posílají pusu z posledního večera na táboře.
Mějte s krásně, děkujeme za přízeň a příští rok třeba opět ahooooj :-)

Deník z tábora – 2. turnus

6.8.2016
Dobrý večer rodičové…
Hlásí se posádka táborníků ze Stodoly. První táborová noc je za námi a už i první táborový hrací den. Včera jsme se všichni rozdělili do pokojíčků a vybalili jsme si obří kufříky. Po večeři jsme si zahráli seznamovací hry a řekli jsme si něco málo o pravidlech a celém táboře. Večer nám zakončil první večerníček a každý se už těšil na postýlku. To se vše ale hned změnilo… Pokoj chlapců né a né přestat mluvit a dělat rámus. Vedoucí šli jejich pokoj navštívit celkem pětkrát, nakonec všichni usnuli hodně dlouho po půlnoci a tak nebylo divu, že ráno nechtěl nikdo vstávat na rozcvičku. Celý dnešní den nám přálo počasí a sluníčko svítilo. Hned po snídani Kuře rozdělila děti do třech oddílů a ty se pak následně daly do tvorby názvu, pokřiku, vlajky a talismanu. Všechny děti se neuvěřitelně zapojovali a jejich výsledky byly opravdu krásné. Všechny momentky s tvorbou uvidíte v galerii fotek. Poté odpoledne nás vzal Mára ke včeličkám. Všichni se šli podívat do včelína, kde nakrmili včeličky a ukázali si trubce nebo třeba i královnu. U toho jsme se všichni povozili na zdejší atrakci. Kladka všechny zabavila na dlouhou dobu. Po svačině jsme vyrazili na první výlet. Kuře všechny vytáhla na obchůzku okolí. Už víme, kde je tu škola nebo místní aquapark. Po výletě následovala první hra o body do oddílů. Děti běhaly po lese s čísly na čele a hlásily koho kde vidí. Večer jsme zakončili po bramboračce prvním nástupem, hromadným sprchováním a hraním na kytaru u Kuřete v posteli. U večerníčku už všichni otevírali pusinky a tak dnes doufáme, že nikdo nebude rušit ostatní při spánku.
Dobrou noc :-)

7. a 8.8.2016
Krásný večer rodičové.
Hlásíme se z dalších táborových dní na stodole. Utíká to jako voda, zítra budeme v půlce celého dění. A co že se to všechno událo?
Včerejší ráno nás přivítalo sluníčko, a tak jsme hned po bodování pokojíků vyrazili na další hru o body a ingredience. Děti na lžicích přenášely vodu a musely co nejrychleji naplnit připravené lahve. Po velkém trápení jsme lžíce proměnili na malé skleničky. Všichni se moc snažili, ale vítěz může být vždy jen jeden. Boj o ingredience a dohotovení lektvaru pro čarodějnici Elvíru je velký… Poté následoval výborný oběd a to rizoto. Po poledním klidu si všichni zabalili batůžky a vyrazilo se prvně na místní plovárnu. Když děti viděly vodu a trampolínu na skákání do vody, byly přímo k nezastavení. Do velké hloubky a na skokánek se nakonec odvážili i neplavci. Překvapením pro všechny byla malá Lucinka, která sundala křidýlka a hrdě skočila do vody. Plavání už všem jde krásně. Z neplavců jsou plavci a z plavců velcí skokani. Večer nás čekala k večeři pizza a poté dovádění pod stodolou. Dnešní den byla obloha jak vymetená, a tak jsme se šli trochu schovat do lesíka na hru, při které všichni hledali lístečky s písmenky a poté skládali různá slova. Mimo hledání lístečků jsme našli i plno hub, ale nakonec celou úrodu někdo vedle karimatky rozšlápl, takže se nic sušit ani krájet nemohlo. K obědu byla rajská omáčka, po které se jen zaprášilo a odpoledne opět koupaliště a dobroty z místního obchůdku. Museli jsme využít krásného počasí, jelikož nám předpověd’ hlásí mráčky. My ale máme objednané i nadále sluníčko, takže se ničeho nebojíme. Všechny děti moc chválíme. Bojují o body, snaží se a večer usínají spokojené a vyčerpané. Ještě ale musíme vylepšit uklízení pokojů. Dnes Kuře prvně vyházela věci z regálků i šuplíků a utvořila velkou hromadu bordelu :-) snad se zítřejší ráno ponese v duchu čistoty.
Zítřejší den budeme po oddílech vařit. Snad Kuřeti budou ovocné a zeleninové saláty chutnat. Po obědě si zahrajeme dvě hry a k večeři budeme opékat buřtíky a poté hrát na kytaru.
Krásnou dobrou noc ze stodoly. Držte nám palce, zítra přijde Elvíra :-)

9. a 10.8.2016
Krásný dobrý večer všem :-)
Opět je zde čerstvé hlášení z tábora. Už jsme za půlkou, je neuvěřitelné, jak to utíká.
Včerejší ráno nás přivítalo pěknou zimou. Nikomu se ven na rozcvičku nechtělo. Jeden den máme počasí na plavky, další den na bundičky. Nic nás ale nezastavilo a hned jsme šli po snídani na hru do lesa, kde jsme hledali informace o zvířátkách, které tu žijí v lese. Po obědě nás déšt’uvěznil na šupě a tak jsme si zahráli plno her do pršavého počasí. naštěstí má každý holinky a tak se následující program přesunul pod stodolu, kde si oddíly změřily síly v turnaji vybíjené. Ach to bylo fandění… Večer Kuře ospršila všechny holčičky a největší dřina nastala s rozčesáváním vlásků. Děti neuvěřitelně baví ošetřování zranění. Ze všech se tedy okamžitě staly chodící omalovánky. Neděste se fotek, kde mají všichni na různých částech novikov. Nemáme tu padlé a zraněné, ale tetovací salon se srdíčky, kytičkami a kotvami.
Dnešní den se byl budíček opět nechtěně velice brzy. Pánové ve velkém pokoji né a né poslechnout, že se ráno vstává až v půl osmé. Ráno se neslo v duchu ještě větší zimy, takže se ranní rozcvička velice zkrátila a po ohřátí u čajíku jsme odešli na velkou hru s šiškami. Anička i Kuře všechny pobíjeli a úkolem dětí bylo sebrat co nejvíce lístečků s různou hodnotou. Všechny moc překvapilo, jako kapry jsou děti schopné házet, když jde o body. Vede Mikulášek, který po ukončení hry ani nebyl vidět v nánosu hlíny a jehličí. Po poledním klidu následovala hra na poslech písniček z pohádek. Jsme moc rádi, že děti stále znají tradiční staré české pohádky a moc je chválíme. V podvečer si děti samy ukuchtily zeleninové saláty k večeři a poté následovalo další zpívání s kytarou. Tentokrát jsme si vše zpříjemnili i klavírem a všemi možnými nástroji. Z celé stodoly se v tu ránu stala velká kapela.
Už jdeme spát, zítra nás čeká velký výlet na místní hrad a zámek Navarov. Snad všichni dorazíme bez puchýřů.
Dobrou noc :-)

11. a 12.8.2016
Krásný večer všem.
Hlásíme se ze Stodoly dva dny před koncem tábora.
Včera nebyla rozcvička, jelikož si všichni museli zabalit batůžek na celodenní výlet. Vyrazili jsme v deset hodin a první zastávka byla na zdejší pile, kde nám pánové ukázali, jak se tvoří klády a prkna. Potom jsme pokračovali přes zastávku na ohýnek a oběd, který jsme si opekli pod zdejším převisem, k řece Kamenci. Tady jsme si všichni osvěžili nožky a dál šli na občerstvení vzdálené hospody. Pak už následovala nejhorší část a to vyšlapání na hrad Navarov a dále na zámek. Cestou zpět jsme si zahráli malou hru a každý se už těšil do Stodoly. V nohách jsme nakonec měli 15 km. Večer jsme si nechali chvilku na odpočinek a následoval jen večerníček a spánek.
Dnes ráno bylo krásné sluníčko, které nám navnadilo na celý den. Dnešek byl velice náročný na hraní her. V závěru večera jich bylo celkem šest. Děti byly naprosto úžasné a po včerejším výletu závodily jako zběsilé. Večer byl poté naposledy při kytaře. Ohýnek nám pokazilo mrholení. Snad večer ustane, má být noční hra, i když zatím všichni tvrdě spí a venku je ošklivo.
Za dnešní den musíme nejvíce pochválit Mikuláška, který svému oddílu vyhrál třetinu her.
Zítra nás čeká důležitý den. Přijde nás navštívit Elvíra a uvaří svůj lektvar. Také půjde o boj o poslední body a bude následovat vyhodnocení s dobrotami. Také se půjdeme podívat do vesnice na bike závody v terénu. Večer nás čeká protivné balení a také velké překvapení.
Mějte se krásně :-)

13. a 14.8.2016
Tak je to tady…
Konec tábora je tu a s ním i poslední boj o body.
Včerejší ráno jsme si zahráli poslední hry a poté už následoval poslední oběd a polední klid. Po něm jsme šli na místní kulturní akci a tou byly závody na kolech. Děti byly ze skoků a překážek unešené. Po návratu do stodoly následoval poslední nástup, při kterém byl Miky oceněn nejlepším táborníkem přes uklízení a celou etapovou hru vyhrály Čipsíci. To bylo radosti. Po hromadném přípitku šampusem jsme si začali všechno balit a večer bylo velké překvapení. Párky v rohlíku, hranolky, skvělé pití a hromada dobrot u večerního letního kina s pohádkou Na vlásku.
Dnes ráno jsme si už všechno jen dobalili a po poslední snídani už následovalo jen čekání na rodiče.
Všem táborníkům moc děkujeme, tábor byl skvělý a my doufáme, že se i dětem líbil.
Mějte se krásně a třeba zase za rok ahooooooj :-)

2015Jak Krakonoš přišel o svoji kouzelnou hůl25. 7. – 7. 8. 2015
Ilustrace k etapové hře Jak Krakonoš přišel o svoji kouzelnou hůlIlustrace k etapové hře Jak Krakonoš přišel o svoji kouzelnou hůl

To bylo jednoho krásného dne počasí, že nebe vypadalo jako vymetená sýpka a větřík si jen tak polehounku hrál na poli s obilím. V Krkonoších už nebylo po sněhu ani památky a tuhá zima si šla zase na chvilku odpočinout. V lese, kde ptáčci krásně zpívají, voní houby a zvěři se zde dobře žije, ležel na měkoučkém mechu Krakonoš, který si spokojeně podřimoval a o kousek dále na větvi odpočívala i jeho věrná přítelkyně Sojka.

Hned jak se Krakonoš probudil, napadlo ho, že je to den jako stvořený k velkému výletu. Toť se ví, Krakonoš je pánem hor a tak stačí, aby udělal pár kroků a tu je v horách Krušných, tu zase na návštěvě na Šumavě. Na nic nečekal, zabalil si jen pár dobrot pro zvířátka, která po cestě potká a hlavně svoji mošnu, kouzelnou fajfku a hůl, kterou uměl popohnat déšť, zahnat bouřku nebo přivolat vítr. Cestou přemýšlel, copak asi Trautenberk, jestli už zase vymýšlí nějakou čertovinu. Netrvalo dlouho, a ocitl se na okraji Krkonoš a Jizerských hor. Trochu si chtěl odpočinout od té štrapáce a tak usnul na voňavém mechu a Sojka se zatím letěla porozhlédnout po nějaké krásné, čisté studánce.

Najednou se ozval hrom, ale z nebe nespadla ani kapička. Anče zavírala okna komůrky, Kuba rychle uklízel čerstvě naštípané dříví a Hajný pelášil domů z nedalekého háje, kde byl na obchůzce. Ale ani kapka... Najednou další a další hrom. Toť se ví, Trautenberk láteřil, že ho bylo slyšet až u Jilemnice, ale nikde ani kapka.

Až po chvíli, kdy Sojka dorazila zpět ke Krakonošovi, hned věděla, co se to se záhadným počasím děje.

To se Krakonoš zlobil nad ničemy, kteří mu ukradli jeho kouzelnou hůl. Smutně seděl na paloučku a marně přemýšlel, jaký otrapa ho ve spánku okradl. Snad neztropí s holí nějaké špatnosti…

Vydal se tedy zpět do Krkonoš a po cestě se zastavil na statku u Anče, Kuby a Hajného…Hned Krakonoše napadlo, že to má na svědomí Trautenberk.

Jestli to byl Trautenberk, nebo nějací otrapové ze vsi, to Krakonoš vůbec netuší. Potřebuje pomoci, ani Sojka hlídačka neuhlídá, kde se co šustne a tak musíme doufat, že kouzelnou hůl najdeme, než nějaký zlobivec udělá z léta zimu, z jara podzim a z bouřek, větrů či lijáků pořádné nadělení…

Deník z tábora

První den putování za Krkonošskými pohádkami
Máme pro vás prvních pár fotek :-)

Druhý den putování za Krkonošskými pohádkami
Den začal velkými přeháňkami, které nás honily ze Stodoly ven a zase dovnitř.
Menší déšť nás zastihl i na výlete do místního aquaparku, kde jsme se vyřádili na prolézačkách a v samoobsluze nakoupili hromadu dobrot :-).
Došli jsme si pro čerstvé mléko na výrobu palačinek a spojili návštěvu rovnou s exkurzí.
Večer jsme zakončili hraním na kytaru a vyprávěním báchorek.

Třetí den putování za Krkonošskými pohádkami
Pátrání po ztracené holi začalo!
První indicie vedly k místním pastvinám, kde nás ale stádo rohatých krav.
Našli jsme však šifru, která nás zavedla do včelína.
S průvodcem Márou jsme poznali, jak včelky pracují, jak vypadá trubec, včelka, či jejich královna. A nejen to, dokonce jsme vytáčeli med!
Ve včelíně jsme našli další indicie, která však klamná. Plnili jsme zadané úkoly a hádanky, ale výsledek nikam nevedl. Je to slepá ulička? Večer přijde Krakonoš, tak snad nám vše objasní :-)

Čtvrtý den putování za Krkonošskými pohádkami
Po dni plném her nás konečně navštivil Krakonoš.

Pátý den putování za Krkonošskými pohádkami
Výlet do muzea ve Vysokém nad Jizerou, závody v nošení vody, buřtování a pečení dalších dobrot.

Šestý den putování za Krkonošskými pohádkami
Výuka zdravovědy a lov sojek :-)

Sedmý den putování za Krkonošskými pohádkami
Výlet na závody ve skákání na kolech Sago Babory

Osmý den putování za Krkonošskými pohádkami
Závody, výlet na koupák, zpívánky u ohně, noční bojovka s Krakonošem

Devátý den putování za Krkonošskými pohádkami
Bojovka, stopování Trautenberka, koupačka :-)

Desátý den putování za Krkonošskými pohádkami
Hledání pastí na sojky, stopovaná a koupačka :-)

Jedenáctý den putování za Krkonošskými pohádkami
Vodní bitva a koupálko

Dvanáctý den putování za Krkonošskými pohádkami
Dvoudení výlet a spaní pod širákem

Třináctý den putování za Krkonošskými pohádkami
Našli jsme hůl! Našli jí děti z týmu Hajný! Krakonoš zas vládne horám!!! Letní kino :-)

Čtrnáctý den putování za Krkonošskými pohádkami
Vyhlášení výsledků. Letos vyhrál tým Anče ve složení Honzík, Kristián, Jirka, Angelika, Lucka, Vojta.